Ubytování Český ráj - U Dědka stylová dovolená v ČESKÉM RÁJI

Mladostov čp.8 - statek - František JANOUŠEK

Statek - jeden z pěti nejstarších a největších stavení v obci

    

 Tady žil zhruba 150 let rod Janoušků, moje rodina.

František Janoušek (úvodní fotografie s manželkou), můj otec, byl vysoké, statné postavy a velice mírné povahy po své matce. Jako nejstarší ze sourozenců statek zdědil a celý život, až do vysokého věku, na něm pracoval. Zemřel ve věku 86 let, řekla bych že stekem po manželce, mojí matce.

Jeho celoživotní vášní bylo sadaření, včelařství a myslivost. Často jsem s ním chodila na Vyskeř do bažantnice. Pamatuji si spoustu běhajících bažantů, kterým jsme, mimo jiné, řezali kopřivy. Bažanti se z vajec líhli v líhních a když vyrostli, pouštěli se do volné přírody, aby se při podzimních honech střelili.

Matka se přivdala na statek už jako rozvedená, po jedenáctiletém, bezdětném manželství. Z počátku měla dost problémy s dominantním tchánem, ale byla to rázná žena, která si jako jediná v rodině s ním věděla rady.

Jinak byla velice pracovitá, takový dříč. Pamatuji si, jaká to byla i výborná kuchařka a cukrářka. Ještě dnes cítím na jazyku chuť jejích báječných máslových dortů.

Statek byl původně zděný z přední části s obloukovými okny a roubený s pavlačí v zadní části. Můj děda vyměnil po první světové válce okna za nepěkná rovná. A posléze můj otec, po druhé válce, nahradil roubenou část zděnou. Dle mého názoru, vznikla stavba celkem chaotická. Naštěstí, hospodářské budovy zůstaly původní.

Pod nynějším parkovištěm byla „ louže „ Tak se říkalo přírodnímu jezírku, vytvořeném jakousi kapsou v pískovcové skále, kde se držela dešťová voda. Ta se používala hlavně na napájení dobytka.

Rodiče jí dali okolo roku 1970 zavézt zeminou a místo se používalo jako zeleninová zahrádka. Úroda byla vždy obrovská a nepamatuji, že by se toto místo někdy zalévalo. Asi stačilo, jak byla zem vlhká od této kapsy.

Vždy se hlavně dbalo, aby byl dvůr uklizený. Dodnes nevím, proč to bylo tak důležité. Snad také proto jsme nikdy nepěstovali kachny, které vše zaneřádí.
Sad napravo pod stodolou byl původně pole. Pěstovali se tu hlavně brambory. Až později tu vznikla louka.

Nalevo ke Zdolině se pěstovalo obilí, krmná řepa, mák a jetel. V lese pod domem se kácely stromy na otop.

Dům byl pro jednu rodinu příliš velký. Některé pokoje byly zařízené, ale neobývané.

ROD JANOUŠKŮ Mladostov čp. 8  "poprvé"

Statek koupil Jan Janoušek se svojí ženou Annou Janouškovou, rozenou Egrtovou , kolem roku 1880. Jan pocházel od Jilemnice. Vyučil se sekýrníkem, dnešní truhlář a tesař. Měl velice šikovné ruce a mírnou povahu. Celý život kouřil dýmku. Dožil se velice vysokého věku, něco přes 90 let. Ve stáří nemohl chodit. Jezdil na vyrobeném vozíku, nebo chodil po kolenou. Prý dokázal takto projít celé pole na Bukovině. V tomto věku už bydlel v roubené části, vejminku.

Často prý plakal, když se jeho žena, která bydlela u dcery v Turnově a docházela jen pro výslužku, nepřišla na něho ani podívat.

Anna, rodačka z Mladostova, byla velice dominantní žena, vysoké vzpřímené postavy.

Ve stáří se svým mužem vycházela velice špatně. Nechtěla s ním dokonce po smrti ležet v jednom hrobě, proto si dala vedla rodinné hrobky vyhloubit ještě jednu. Oba hroby se později spojily.

Manželé měli spolu tři děti, dva syny a jednu dceru.

Dcera Františka se provdala těsně před první světovou válkou za p. Lišku. Ten 14 dní po svatbě odchází na frontu, kde po půl roce padne.

Františka se již nikdy neprovdala. Za finanční podpory rodičů si postavila , na tu dobu, velice moderní vilu u vlakové zastávky v Turnově, kterou obklopovala krásná zahrada. Celý život pracovala v lázních Sedmihorky, jako šéfkuchař. Byla to velice zručná a kreativní žena. Neměla svoje děti, ale často u ní přebývali děti obou bratrů. Hlavně v zimě, aby nemuseli chodit pěšky několik kilometrů do školy.

Syn Josef, bojoval také ve světové válce. Po návratu si bere za manželku Boženu Novotnou z Vystře a společně se stěhují na východní Slovensko, kde kupují velký statek. Postupně se jim narodí tři dcery, ale bohužel všechny umírají na černý kašel. Později se manželům narodí dcera Eva a ta jediná jim zůstává. Rodina se začátkem druhé světové války vrací do rodného kraje, z důvodů zabrání majetku a nuceného vystěhování všech Čechů žijících na Slovensku.

Nejstarší syn František. dědic statku, byl prý vždy tak trochu odstrkován. Rodačka z Mladostova p. Douděrová vzpomínala. „ Františka byla mámy, Josef byl táty a František byl ničí......" Po vesnici se také o něm říkalo, že nemá rád lidi. Snad to byl důsledek nedostatku rodičovské lásky.
Ve světové válce bojoval v Bosně u dělostřeleckého pluku, jako zdravotník. O této době odmítal celý život mluvit. Nechtěl se vracet k otřesným zážitkům. V roce 1918 se vrací a bere si za manželku Marii Mlejnkovou z Kacanov, která na něho celou válku čekala. Byla to žena velice pohledná, drobné postavy , černých vlasu až k pasu a velice mírné povahy. Celý život byla pod vlivem dominantního manžela.

Z manželství vzešli tři synové.

Nejmladší Miloslav jako jediný studoval. Jeho přirozené nadání mu umožnilo velice snadno dosáhnou vysokoškolského diplomu. Oženil se s Květou Brabcovou Z Olešnice, ale toto bezdětné manželství končí rozvodem. Po přeložení na ministerstvo zemědělství si Miloslav bere svojí sekretářku Blanku a k velké radosti se narodí syn Ivo. Bohužel, Miloslav umírá za velmi podivných okolností, začátkem sedmdesátých let, ve věku 40 let.

Prostřední Jan se i přes otcův odpor žení velice mlád. Se svojí mladou ženou Johankou, mají dvě děti. Dceru Janu a mladšího syna Jiřího.Oba nyní žijí s rodinami ve Žďáře u Mnichova Hradiště. Jan měl po matce srdečnou a mírnou povahu. Celý život byl náruživý myslivec.

Nejstarší syn František, nar. 1919, můj otec, chtěl studovat lesnickou školu na jihu Čech, ale jako nejstarší, tedy dědic, musel zůstat na statku. V mládí byl pod vlivem přísného otce, který mu ani nedovolil oženit se s nemajetnou dívkou. Až v padesátých letech, po zabrání majetku komunisty, stárnoucí otec vidí vše jinak a František si ve svých 36 letech bere rozvedenou, Helenu Hofmanovou. Manželé společně prožili 48 let dlouhý, velice spokojený život, naplněný prací, ale i vzájemnou láskou.

Narodily se jim dvě dcery. Alena a o tři roky mladší Helena. Alena nar. 1956, mírné povahy po otci, žije v Doubravě u Mnichova Hradiště a Helena nar. 1959 v Pardubicích.

MAJITELÉ z rodu Janoušků

1 Jan Janoušek + Anna Janoušková, rozená Egrtová  

2 František Janoušek + Marie Janoušková rozená Mlejnková 
 
3 František Janoušek + Helena  Janoušková rozená Hofmanová 
 
4 Helena Říhová rozená Janoušková+ Alena Housová rozená Janoušková     
 
V roce 2008 prodáno. Dnes penzion "U Dědka" majitelé Kateřina Bartošková + Martin Dědek  

ROD JANOUŠKŮ Mladostov čp. 8  "podruhé" - doplněné vzpomínky

Janoušek Josef statek  koupil se svojí ženou Františkou Janouškovou, roz:Egrtovou, kolem roku 1880 - 1890. Josef Janoušek byl sekýrník. Toto zapomenuté řemeslo vyžadovalo šikovné ruce. Byla to vlastně dobová truhlářská práce… Výroba žebřiňáku, kol a vše co k tomu patřilo. Františka byla rodačka z Mladostova. Dlouho střádali, než mohli koupit statek a vzít se. Františka byla velice dominantní žena a v pokročilém věku se svým mužem vycházela velice  špatně. Taková zvláštnost. Nechtěla po smrti ležet v jednom hrobě s manželem, tak si prostě dala vyhloubit vedle rodinné hrobky ještě jednu. Oba hroby se později spojily a vzniknul jeden velký.

Měli spolu dva syny a dceru. Dcera Františka Lišková roz:Janoušková se provdala na začátku první světové války za p.Lišku. Ten po půl roce odešel bojovat do 1 světové  války kde padnul. Františka se už do konce života neprovdala. Svůj talent a peníze od rodičů využila na stavbu svého, na tu dobu velice moderního domu v Turnově. Pracovala jako šéf kuchař v lázních Sedmihorky. Neměla děti, ale velmi často u ní přebývali děti obou bratrů.Byla to velmi zručná a samostatná žena s přirozenou kreativitou. 

Další syn Josef Janoušek, také bojoval ve válce,ale vrátil se. Se svojí ženou Boženou Janouškovou roz:Novotnou odešel na Slovensko, kde si za finanční podpory rodičů koupil statek. Narodily se jím tři dcery, ale všechny umírají v dětském věku na černý kašel.Po této hrozné události se jim rodí další dcera a ta jediná už starším rodičům zůstane. Josef se na začátku druhé světové války vrací s rodinou do Čech z důvodů nařízeného vystěhování. 

Rodačka z Mladostova říkala o této rodině: "Františka byla mámy, Josef byl táty a František nebyl ničí…" Byl to nástupce gruntu, ale trochu odstrkován. František bojoval ve válce v Bosně. Celý život o tomto období nechtěl mluvit. V roce 1918 se vrací a přebírá grunt a žení se s Marii Mlejnkovou z Kacanov, která na něho celou válku čekala. Byla to žena velice pohledná, ale nemajetná. Pocházela z pěti dětí a malého hospodářstvíčka. Její postavení na gruntě nebylo jednoduché. Celý život těžce pracovala. Jenom pitnou vodu nosila z pramene v údolí pod domem. Časem se vyhloubila studna přímo na dvoře. Ta je už ale zasypaná. 

Ale práce bylo pořád mnoho.Z mléka se tlouklo máslo, které Marie nosila na zádech v nůši do Turnova na prodej.

Měli spolu tři syny. Nejstarší František nar: 1919, s mírnou a klidnou povahou po matce. V mládí chtěl studovat na lesnické škole, byl velmi nadaný, ale jako nejstarší musel zůstat na gruntě. Byl úplně pod vlivem svého dominantního otce, který mu nedovolil si přivézt do domu nemajetnou nevěstu. Až v padesátých létech po zabrání majetku komunisty stárnoucí otec změknul a František si ve svých třiceti sedmi letech bere Helenu roz: Hofmanovou. Ta byla rozvedená po jedenáctiletém bezdětném manželství. Narodily se jím dvě dcery Alena  za tři roky Helena. Manželé měli velice klidný život, naplněný prací. František velice miloval  svojí ženu a tento kousek země. Velice špatně ho opouštěl…

Prostřední syn Jan nar: 1920 se žení v mladém věku a odchází do statku koupeném rodiči v nedalekém Žďáru. Se svojí mladou ženou Johanou  mají dvě děti. Dceru Janu a syna Jirku. Jan byl velice  společenský člověk a stejně jako jeho otec i bratr byl náruživý myslivec.

Třetí a nejmladší syn Miloslav nar: 1924 jako jediný studoval. Jeho přirozené nadání mu umožňovalo snadno dosáhnout vysokoškolského diplomu. Oženil se s Květou Brabcovou z Olešnice. Toto bezdětné manželství skončilo rozvodem. Po přeložení na ministerstvo  v Praze si už jako zralý muž bere, svojí o dost mladší sekretářku Blanku. Konečně se mu narodí dlouho vytoužený syn Ivo. Bohužel tento bezesporu velmi nadaný člen  rodiny umírá za velmi podivných okolností v polovině sedmdesátých let. Proč, to snad věděli jen ty nejbližší. Oficiální zpráva zněla mozková mrtvice. Neoficiální sebevražda.

 

<<předcházející

další>>