Druhá část

Historie obce Mladostov

Počátky Mladostova jako středověké osady zůstanou už navždy zahaleny pavučinou tajemství stejně jako u ostatních vesnic v okolí. Tradiční datum 1415 jako první zmínku o obci, uvedenou v zápisu desek dvorských, nemůžeme považovat za dostatečně průkaznou. Jména vesnic, v jejichž výčtu figuruje i Mladostow, se nikde v okolí neobjevují. Proto je prvním písemným dokladem existence vesnice až listina z roku 1480.

Skalské panství, kam Mladostov náležel, patřilo tehdy bratrům Janovi a Oldřichovi Zajícům z Hazmburka, ale ještě před koncem 15. století jej prodali Jindřichu Svojanovskému z Boskovic. Po jeho smrti se bratr Jan snažil skalské dominium rozšířit, ale i přes prodej svého dosavadního majetku Svojanova se natolik zadlužil, že byl nucen seskalského panství zbavit. Kupce nalezl ve svých věřitelích, z nichž se prosadil především Zikmund Smiřický ze Smiřic, který díly ostatních skoupil a vytvořil základ ekonomicky silného dominia. Registra, která byla ke koupi zhotovena v roce 1514, podobu Mladostova, ležícího v novoveské rychtě, poprvé alespoň v konturách upřesňují. Soupis zde nalézá tři osadníky – Jana Čamrdu, Petra Kočičku a Kašlánka starého, kteří odvádějí ročně úrok ve výši 3 kop 50 grošů a přidávají k tomu sedm slepic a 1 korec a 3 věrtele ovsa, anebo naturální dávky můžou vyplatit celkovou sumou 4 kopy a 4 groše.

 Smiřickým zlomila vaz bitva na Bílé hoře a jejich statky získal Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Mladostov mezitím připadl pod nově zřízenou rychtu na Vyskři, ale stále zde zůstávali pouze tři poplatníci. Jiřík Švábkův a Vavřinec Netušilů, bezpochyby sedláci, odváděli o sv. Jiří a o sv. Havlu vrchnosti dohromady 4 kopy a 13 grošů úroku a k tomu 7 slepic a stále ještě 1 korec a 3 věrtele ovsa, zatímco třetí, Jiřík Kubičkův, byl povinován pouze 14 groši. V rukách Valdštejnů zůstávalo dominium přesně dvě staletí, když jej František Adam z Valdštejna v roce 1821 prodal Janu Lexovi rytíři z Aehrenthalu. Jeho potomci pak drží panství a následný velkostatek až do vyhlášení Benešových dekretů.

Třicetiletá válka se Mladostova patrně nijak výrazně nedotkla. Když byla roku 1654 zhotovena za účelem evidence a zjištění hospodářské potence válkou stižené země berní rula, ve vsi hospodaří již tradičně dva sedláci a jeden chalupník. Mikuláš Slepička vlastnil 45 strychů role, tři potahy, pět krav a dvě jalovice, Jiřík Lamač 30 strychů role, dva potahy, tři krávy, čtyři jalovice a jednu svini a chalupník Jan Lamač 9 strychů, dvě krávy a jednu jalovici.

V následujících desetiletích se oba statky dělí, jak jsou zaopatřováni všichni potomci z rodového sídla a vesnice se pozvolna rozrůstá. V roce 1790 zde stálo už osm domovních čísel, o půlstoletí později deset, v nichž žilo 83 obyvatel. Zrušení patrimoniální správy roku 1848 s sebou přináší nové možnosti a seberealizaci obyvatel. Pouhá dvě desetiletí stačí, aby se na Mladostově objevilo sedm nových domů a konečně roku 1880 se jejich počet na dlouhá léta ustaluje na devatenácti. V tomtéž desetiletí se vesnice těší z historicky nejvyšší zalidněnosti. Žijí zde 102 osoby.

S příchodem nového vyznání se v roce 1921 přihlásilo 29 % obyvatel k československému vyznání a roku 1930 dokonce 39 %.

Závěr 20. století znamenal de facto přeměnu vesnice na chalupářskou osadu. Zatímco ještě roku 1961 zde žilo 53 lidí, s pádem socialismu o třicet let později už to bylo neuvěřitelných pět trvale žijících osob. Počet domů se ovšem nijak výrazně nesnížil. Sčítání obyvatel v roce 2001 jich zachytilo sedmnáct.